El italiano Je to románský jazyk, kterým se mluví hlavně v Itálii a v některých sousedních zemích. Jako jazyk pocházející z latiny má významný stupeň podobnosti s jinými románskými jazyky, jako je španělština, francouzština a portugalština. Studium podstatná slovesa v italštině, stejně jako jeho konjugace, mohou být velmi užitečné pro efektivní komunikaci a porozumění základním strukturám jazyka. V tomto článku prozkoumáme základní slovesa v italštině, se zvláštní pozorností na jejich konjugace a použití.
Pravidelná slovesa v italštině
V italštině jsou slovesa rozdělena do tří hlavních skupin na základě jejich infinitivní koncovky: -jsou, -Ere e -hněv. Tato klasifikace je relevantní, protože každá skupina má svá vlastní pravidla konjugace. Budeme studovat některá pravidelná slovesa a jejich konjugace v těchto třech skupinách.
Nejprve prozkoumáme slovesa, která končí na -jsou. Typickým příkladem je sloveso «mluvit“ (mluvit). Konjugace v přítomnosti indikativu je následující:
- mluvím (mluvím)
- Tu parli (mluvíš)
- Lui/Lei mluví (on/ona mluví)
- Noi parliamo (mluvíme)
- Voi parlate (ty/ty mluvíš)
- Mluvící papoušek (mluví)
Pravidelná slovesa s koncovkou -ere a -ire
Dále se podívejme na pravidelná slovesa, která končí na -Ere, Co "zapsat" (napsat). Konjugace v přítomnosti indikativu je následující:
- píšu (píšu)
- Tu scrivi (píšeš)
- Lui/Lei scrive (on/ona píše)
- Noi scriviamo (píšeme)
- Voi crivete (ty/píšeš)
- Papoušek scrivono (píšou)
Nakonec si rozeberme slovesa, která končí na -hněv jako «dormire“ (spát). Současná konjugace indikativu je prezentována takto:
- Io spím (spím) [sleep-o]
- Tu dormi (spíš) [dorm-i]
- Lui/Lei dorme (spí) [dorm-e]
- Noi dormiamo (my/spíme) [dórm-i-amo]
- Voi dormite (ty/spíš) [dórm-i-te]
- Dormono papoušek (spí) [dorm-o-no]
Pomocná slovesa: essere a avere
Italština má dvě hlavní pomocná slovesa: essere (být, být) a avere (muset mít). Tato slovesa jsou nezbytná pro vytváření složených a pasivních tvarů v jazyce.
Konjugace v přítomnosti indikativu essere Je to:
- Io sono (já jsem/jsem)
- Tu sei (ty jsi/jsi)
- Lui/Lei è (on/ona je/je)
- Noi siamo (my/my jsme/jsme)
- Voi sedm (ty/ty jsi/jsi)
- Papouščí sono (to jsou)
Na druhé straně současná konjugace indikativu avere Je to:
- Io ho (mám)
- máš (máš)
- Lui/Lei ha (on/ona má)
- Noi abbiamo (my/máme)
- Voi avete (ty/máš)
- Papoušek hanno (mají)
Modální slovesa: dovere, potere, volere
Modální slovesa v italštině jsou podobná modálním slovesům v angličtině a dalších románských jazycích. Tato slovesa, musí (muset), energie (moc a chtít (chtít), se používají k vyjádření povinnosti, možnosti a přání, resp.
Jako příklad uvádíme konjugaci v přítomnosti indikativu of energie:
- můžu (mohu)
- Můžeš (můžeš)
- Lui/Lei può (může)
- Noi possiamo (my/můžeme)
- Voi potete (ty/můžeš)
- Papoušek possono (mohou)
Současnost progresivní v italštině
Přítomný progresivní v italštině se používá k vyjádření probíhajících akcí a je postaven pomocí slovesa stare (být) spolu s gerundiem hlavního slovesa. Sloveso stare je konjugováno takto:
- Io sto (já jsem)
- jsi (ty jsi)
- Lui/Lei sta (on/ona je)
- Noi stiamo (my/my jsme)
- Stav Voi (ty/ty jsi)
- Papoušek stanno (to jsou)
Chcete-li použít přítomný progresivní, musí být sloveso konjugováno stare v přítomném čase indikativu a přidejte gerundium hlavního slovesa, které vznikne přidáním koncovek -a (pro slovesa v -are), -endo (u sloves na -ere) popř -endo (u sloves v -ire) ke kmeni slovesa. Například:
Sto mangiando (jím)
Stai scrivendo (píšeš)
Stanno dormendo (spí)
Zvládnutí časování podstatných sloves v italštině je velmi důležité pro efektivní komunikaci a solidní porozumění jazyku. S tímto článkem můžete udělat své první kroky k zvládnutí časování italských sloves a zvýšit své šance na učení a komunikaci.
