Detektivka je příběh, ve kterém se vypráví zločin a snaha o jeho vyřešení, a vyznačuje se tím, že čtenář zná fakta zároveň s postavami, na rozdíl od detektivních románů, v nichž vraždu obvykle odhalí řadový voják detektiv nebo policie. Mezi nejvýznamnější autory detektivek patří Edgar Allan Poe, Agatha Christie a Arthur Conan Doyle.
Detektivky mají většinou rychlý spád a překvapivý konec a jsou plné napětí. Vrahem je často nečekaná postava a čtenář musí odhalit, kdo je, prostřednictvím vodítek, která v příběhu zůstala.
K napsání dobré detektivky je důležité vytvořit tajemnou atmosféru a také je nutné mít řadu zajímavých a tajemných postav. Vražda je obvykle pouze výchozím bodem příběhu a skutečnou hádankou je odhalení toho, co motivuje vraha a jak zločin provedl.
Policejní příběh - definice, typy a charakteristiky
https://www.youtube.com/watch?v=MGbINCXwohI
Charakteristika Policejního příběhu
https://www.youtube.com/watch?v=NHPrH0jBQoQ
Detektivka má obvykle složitou zápletku nebo argument.
Detektivní román je charakteristický tím, že čtenář zná skutková podstata zločinu na začátku, na rozdíl od mysteriózního románu, ve kterém čtenář nemá žádné vodítko a musí prvky zločinu odhalovat v průběhu příběhu.
V detektivce je detektiv obvykle hlavní postavou a často je vypravěčem příběhu. Detektivky jsou často sociálními kritiky.
Policejní žánr se v Evropě rozvinul koncem 19. a začátkem 20. století.
Postavy v detektivce jsou obecně vykresleny jako lidské bytosti s vlastními motivy a vnitřními konflikty.
Detektiv, vrah a oběť jsou tři ústřední postavy policejního příběhu. Detektiv je hlavní hrdina a ten, kdo řeší záhadu. Vrahem je padouch a obětí je osoba, která byla zavražděna.
Detektiv musí využít svou inteligenci, aby zjistil, kdo je vrah. Musíte analyzovat stopy a fakta, abyste se dostali k pravdě. Někdy může detektivovi pomoci partner nebo policejní pes.
Vrah je obecně inteligentní a vypočítavý člověk. Vrah je často motivován penězi nebo chamtivostí. Někdy může být vrah impulzivní a nejistý.
Obětí je většinou nevinný člověk. Někdy je oběť vybrána náhodně. Jindy je oběť vybrána, protože má něco, co vrah chce nebo potřebuje.
V detektivce čtenář často až do konce neví, kdo je viníkem.
V detektivce čtenář často až do konce neví, kdo je viníkem. To je součástí přitažlivosti žánru, protože čtenář se neustále snaží uhodnout, kdo je vrah. Často je vrahem někdo, kdo není od začátku zřejmý, o to je detektivka zajímavější.
Detektivky bývají temné a hrozivé, s atmosférou napětí, která drží čtenáře v napětí.
Detektivky bývají temné a hrozivé, s atmosférou napětí, která drží čtenáře v napětí. Děj se obvykle točí kolem zločinu a čtenář je často přistižen uprostřed vyšetřování a snaží se spolu s postavami rozluštit záhadu.
Tyto příběhy mají často překvapivý konec, protože viníkem se často stává někdo nečekaný.
Čtení detektivních příběhů může být velmi zábavné, protože nabízejí vzrušující způsob, jak trávit čas. Pokud máte rádi záhady a rádi zjišťujete, kdo spáchal zločin, pak si pravděpodobně tento žánr rádi přečtete.
Detektivky mají většinou překvapivý nebo nečekaný konec.
Čtenář se může cítit zaujatý zápletkou a postavami. Detektivky často představují záhadu, kterou musí čtenář vyřešit. Detektivky mohou být vtipné, děsivé nebo dramatické. Některé kriminální příběhy se zaměřují na vyšetřování zločinu, zatímco jiné se zaměřují na pronásledování zločince.
