Filosofie je studium podstaty vฤdฤnรญ, svฤta a existence. Ve filozofii je duch aktivnรญm a vฤdomรฝm principem, vitรกlnรญ silou, kterรก oลพivuje tฤlo a drลพรญ ho pohromadฤ. Duch je podstatou lidskรฉ bytosti, ฤรญmลพ se liลกรญ od zvรญลat.
Slovo โduchโ pochรกzรญ z latinskรฉho spiritus, coลพ znamenรก โdechโ. Duch je dechem ลพivota, silou, kterรก drลพรญ tฤlo pohromadฤ a oลพivuje ho. Podle Platรณna je duch nesmrtelnรฝ a nehmotnรฝ a obรฝvรก svฤt vฤฤnรฝch idejรญ. Aristoteles takรฉ vฤลil, ลพe duch je nesmrtelnรฝ, ale povaลพoval ho za hmotnou souฤรกst duลกe.
Ve stลedovฤkรฉ filozofii byl duch povaลพovรกn za ฤรกst duลกe, kterรก myslela a uvaลพovala. Tomรกลก Akvinskรฝ uฤil, ลพe lidskรฝ duch je ฤistรก substance, bez hmoty. Descartes takรฉ vฤลil, ลพe duch je nehmotnรก substance, ale myslel si, ลพe je souฤรกstรญ mozku.
V modernรญ filozofii se termรญn โduchโ nฤkdy pouลพรญvรก jako synonymum pro โmyslโ. Kant si myslel, ลพe duch je schopnostรญ abstraktnรญho myลกlenรญ, zatรญmco Hegel to povaลพoval za aktivnรญ princip historie.
V souฤasnรฉ filozofii se termรญn โduchโ nฤkdy pouลพรญvรก k oznaฤenรญ nรกboลพenskรฝch nebo mystickรฝch zรกลพitkลฏ. Rudolf Otto nazรฝval ducha posvรกtnรฝm, transcendentnรญm nebo numinรณznรญm. Mircea Eliade mluvil o โduchuโ jako o vitรกlnรญ sรญle, kterรก oลพivuje vลกechny ลพivรฉ bytosti.
Duch, Duลกe a Tฤlo
https://www.youtube.com/watch?v=Tz6zDpHVgxU
Svatรฝ Augustin: Duลกe โ Filosofie โ Educatina
https://www.youtube.com/watch?v=fIAVMpOjv_8
Jakรฝ je vรฝznam ducha?
Podle nรกboลพenskรฉ tradice je duch nehmotnou a nehmotnou substancรญ, kterรก obรฝvรก vลกechny ลพivรฉ bytosti. V mnoha nรกboลพenstvรญch se vฤลรญ, ลพe duch je tรญm, co nรกm dรกvรก ลพivot a spojuje nรกs s boลพskรฝm. Termรญn โduchโ lze takรฉ pouลพรญt k oznaฤenรญ vitรกlnรญ sรญly nebo energie, kterรก oลพivuje lidi a vฤci. Obecnฤ platรญ, ลพe duch je nฤco, co je nehmotnรฉ a nevyslovitelnรฉ, ale co nรกm dรกvรก smysl pro posvรกtnรฉ a transcendentnรญ.
Co je duch podle Platรณna?
Platรณn ลรญkรก, ลพe lidskรก duลกe je nesmrtelnรก a nehmotnรก. To znamenรก, ลพe duลกe je naลกรญ souฤรกstรญ, kterรก neumรญrรก, kdyลพ zemลe naลกe fyzickรฉ tฤlo. Platรณn takรฉ ลรญkรก, ลพe duลกe mรก tลi ฤรกsti: rozumovou, chuลฅ k jรญdlu a ducha. Kaลพdรก z tฤchto ฤรกstรญ mรก v naลกem ลพivotฤ specifickou funkci. Duch je naลกรญ ฤรกstรญ, kterรก ovlรกdรก naลกe emoce a naลกe myลกlenky. Platรณn vฤลรญ, ลพe lidskรก duลกe je nesmrtelnรก a nehmotnรก. To znamenรก, ลพe duลกe je naลกรญ ฤรกstรญ, kterรก nezemลe, kdyลพ zemลe naลกe fyzickรฉ tฤlo. Platรณn takรฉ ลรญkรก, ลพe duลกe mรก tลi ฤรกsti: rozumovou, chuลฅ k jรญdlu a ducha. Kaลพdรก z tฤchto ฤรกstรญ mรก v naลกem ลพivotฤ specifickou funkci. Duch je naลกรญ ฤรกstรญ, kterรก ovlรกdรก naลกe emoce a naลกe myลกlenky.
Jakรฝ je duch pro Aristotela?
Duch pro Aristotela je nehmotnรก substance, kterรก je podstatou lidskรฉ bytosti. Je to to, co nรกs dฤlรก lidmi a co nรกm umoลพลuje myslet, cรญtit a jednat. Bez ducha Aristoteles tvrdรญ, ลพe bychom nemohli bรฝt rozumnรฝmi bytostmi.
Co je duch ve filozofii?
Duch je ve filozofii princip, kterรฝ oลพivuje ลพivou bytost a odliลกuje ji od neลพivรฉho tฤla. Je to nehmotnรก substance, o kterรฉ se vฤลรญ, ลพe oลพivuje tฤlo a dรกvรก mu vฤdomรญ. Z materialistickรฉho hlediska je duch iluzรญ vytvoลenou mozkem.
Jak duch ovlivลuje nรกลก zpลฏsob myลกlenรญ a jednรกnรญ?
Duch je neviditelnรก sรญla, kterรก obรฝvรก kaลพdou ลพivou bytost. Vลกechny lidskรฉ bytosti majรญ ducha, kterรฝ nรกm dรกvรก ลพivot a spojuje nรกs s neviditelnรฝm svฤtem. Duch rลฏznรฝmi zpลฏsoby ovlivลuje zpลฏsob, jakรฝm myslรญme a jednรกme.
Na mentรกlnรญ รบrovni nรกm duch pomรกhรก zpracovรกvat informace, kterรฉ pลijรญmรกme prostลednictvรญm smyslลฏ. Umoลพลuje nรกm takรฉ mรญt abstraktnรญ myลกlenky, tvoลit a pลedstavovat si vฤci. Co se tรฝฤe emocรญ, duch nรกm je pomรกhรก regulovat a vhodnฤ projevovat.
Na fyzickรฉ รบrovni nรกm duch dรกvรก energii k provรกdฤnรญ kaลพdodennรญch ฤinnostรญ a ฤelit vรฝzvรกm a problรฉmลฏm. Pomรกhรก nรกm takรฉ udrลพovat dobrรฝ zdravotnรญ stav, protoลพe ovlivลuje ฤinnost vลกech orgรกnลฏ a systรฉmลฏ tฤla.
A koneฤnฤ, duch nรกs vede k tomu, abychom ฤinili ta nejlepลกรญ rozhodnutรญ, a povzbuzuje nรกs, abychom pokraฤovali, kdyลพ jsou vฤci obtรญลพnรฉ. Pomรกhรก nรกm bรฝt lepลกรญmi lidmi a dosahovat naลกich cรญlลฏ.
Proฤ filozofie oznaฤuje ducha jako nฤco nehmotnรฉho?
Filosofie oznaฤuje ducha jako nฤco nehmotnรฉho, โโprotoลพe duch je naลกรญ ฤรกstรญ, kterou nelze mฤลit ani vnรญmat smysly. Duch je to, co nรกm umoลพลuje bรฝt vฤdomi, myslet a cรญtit. Je to naลกe ฤรกst, kterรก z nรกs dฤlรก lidi.
Jak mลฏลพeme kultivovat filozofickรฉho ducha v naลกem kaลพdodennรญm ลพivotฤ?
Filosofickรฉho ducha lze kultivovat studiem filozofie, ale lze jej takรฉ pฤstovat reflexรญ a dialogem o zรกkladnรญch otรกzkรกch lidskรฉ existence. V naลกem kaลพdodennรญm ลพivotฤ mลฏลพeme kultivovat filozofickรฉho ducha tรญm, ลพe se budeme ptรกt sami sebe, na ฤem nรกm skuteฤnฤ zรกleลพรญ, a budeme hledat odpovฤdi na otรกzky jako: co je dobro a co zlo? odkud pochรกzรญme a kam jdeme? Co je to lรกska a co pro nรกs znamenรก?