Definice ducha ve filozofii.

Filosofie je studium podstaty vฤ›dฤ›nรญ, svฤ›ta a existence. Ve filozofii je duch aktivnรญm a vฤ›domรฝm principem, vitรกlnรญ silou, kterรก oลพivuje tฤ›lo a drลพรญ ho pohromadฤ›. Duch je podstatou lidskรฉ bytosti, ฤรญmลพ se liลกรญ od zvรญล™at.

Slovo โ€žduchโ€œ pochรกzรญ z latinskรฉho spiritus, coลพ znamenรก โ€ždechโ€œ. Duch je dechem ลพivota, silou, kterรก drลพรญ tฤ›lo pohromadฤ› a oลพivuje ho. Podle Platรณna je duch nesmrtelnรฝ a nehmotnรฝ a obรฝvรก svฤ›t vฤ›ฤnรฝch idejรญ. Aristoteles takรฉ vฤ›ล™il, ลพe duch je nesmrtelnรฝ, ale povaลพoval ho za hmotnou souฤรกst duลกe.

Ve stล™edovฤ›kรฉ filozofii byl duch povaลพovรกn za ฤรกst duลกe, kterรก myslela a uvaลพovala. Tomรกลก Akvinskรฝ uฤil, ลพe lidskรฝ duch je ฤistรก substance, bez hmoty. Descartes takรฉ vฤ›ล™il, ลพe duch je nehmotnรก substance, ale myslel si, ลพe je souฤรกstรญ mozku.

V modernรญ filozofii se termรญn โ€žduchโ€œ nฤ›kdy pouลพรญvรก jako synonymum pro โ€žmyslโ€œ. Kant si myslel, ลพe duch je schopnostรญ abstraktnรญho myลกlenรญ, zatรญmco Hegel to povaลพoval za aktivnรญ princip historie.

V souฤasnรฉ filozofii se termรญn โ€žduchโ€œ nฤ›kdy pouลพรญvรก k oznaฤenรญ nรกboลพenskรฝch nebo mystickรฝch zรกลพitkลฏ. Rudolf Otto nazรฝval ducha posvรกtnรฝm, transcendentnรญm nebo numinรณznรญm. Mircea Eliade mluvil o โ€žduchuโ€œ jako o vitรกlnรญ sรญle, kterรก oลพivuje vลกechny ลพivรฉ bytosti.

Duch, Duลกe a Tฤ›lo

https://www.youtube.com/watch?v=Tz6zDpHVgxU

Svatรฝ Augustin: Duลกe โ€“ Filosofie โ€“ Educatina

https://www.youtube.com/watch?v=fIAVMpOjv_8

Jakรฝ je vรฝznam ducha?

Podle nรกboลพenskรฉ tradice je duch nehmotnou a nehmotnou substancรญ, kterรก obรฝvรก vลกechny ลพivรฉ bytosti. V mnoha nรกboลพenstvรญch se vฤ›ล™รญ, ลพe duch je tรญm, co nรกm dรกvรก ลพivot a spojuje nรกs s boลพskรฝm. Termรญn โ€žduchโ€œ lze takรฉ pouลพรญt k oznaฤenรญ vitรกlnรญ sรญly nebo energie, kterรก oลพivuje lidi a vฤ›ci. Obecnฤ› platรญ, ลพe duch je nฤ›co, co je nehmotnรฉ a nevyslovitelnรฉ, ale co nรกm dรกvรก smysl pro posvรกtnรฉ a transcendentnรญ.

Co je duch podle Platรณna?

Platรณn ล™รญkรก, ลพe lidskรก duลกe je nesmrtelnรก a nehmotnรก. To znamenรก, ลพe duลกe je naลกรญ souฤรกstรญ, kterรก neumรญrรก, kdyลพ zemล™e naลกe fyzickรฉ tฤ›lo. Platรณn takรฉ ล™รญkรก, ลพe duลกe mรก tล™i ฤรกsti: rozumovou, chuลฅ k jรญdlu a ducha. Kaลพdรก z tฤ›chto ฤรกstรญ mรก v naลกem ลพivotฤ› specifickou funkci. Duch je naลกรญ ฤรกstรญ, kterรก ovlรกdรก naลกe emoce a naลกe myลกlenky. Platรณn vฤ›ล™รญ, ลพe lidskรก duลกe je nesmrtelnรก a nehmotnรก. To znamenรก, ลพe duลกe je naลกรญ ฤรกstรญ, kterรก nezemล™e, kdyลพ zemล™e naลกe fyzickรฉ tฤ›lo. Platรณn takรฉ ล™รญkรก, ลพe duลกe mรก tล™i ฤรกsti: rozumovou, chuลฅ k jรญdlu a ducha. Kaลพdรก z tฤ›chto ฤรกstรญ mรก v naลกem ลพivotฤ› specifickou funkci. Duch je naลกรญ ฤรกstรญ, kterรก ovlรกdรก naลกe emoce a naลกe myลกlenky.

Jakรฝ je duch pro Aristotela?

Duch pro Aristotela je nehmotnรก substance, kterรก je podstatou lidskรฉ bytosti. Je to to, co nรกs dฤ›lรก lidmi a co nรกm umoลพลˆuje myslet, cรญtit a jednat. Bez ducha Aristoteles tvrdรญ, ลพe bychom nemohli bรฝt rozumnรฝmi bytostmi.

Co je duch ve filozofii?

Duch je ve filozofii princip, kterรฝ oลพivuje ลพivou bytost a odliลกuje ji od neลพivรฉho tฤ›la. Je to nehmotnรก substance, o kterรฉ se vฤ›ล™รญ, ลพe oลพivuje tฤ›lo a dรกvรก mu vฤ›domรญ. Z materialistickรฉho hlediska je duch iluzรญ vytvoล™enou mozkem.

Jak duch ovlivลˆuje nรกลก zpลฏsob myลกlenรญ a jednรกnรญ?

Duch je neviditelnรก sรญla, kterรก obรฝvรก kaลพdou ลพivou bytost. Vลกechny lidskรฉ bytosti majรญ ducha, kterรฝ nรกm dรกvรก ลพivot a spojuje nรกs s neviditelnรฝm svฤ›tem. Duch rลฏznรฝmi zpลฏsoby ovlivลˆuje zpลฏsob, jakรฝm myslรญme a jednรกme.

Na mentรกlnรญ รบrovni nรกm duch pomรกhรก zpracovรกvat informace, kterรฉ pล™ijรญmรกme prostล™ednictvรญm smyslลฏ. Umoลพลˆuje nรกm takรฉ mรญt abstraktnรญ myลกlenky, tvoล™it a pล™edstavovat si vฤ›ci. Co se tรฝฤe emocรญ, duch nรกm je pomรกhรก regulovat a vhodnฤ› projevovat.

Na fyzickรฉ รบrovni nรกm duch dรกvรก energii k provรกdฤ›nรญ kaลพdodennรญch ฤinnostรญ a ฤelit vรฝzvรกm a problรฉmลฏm. Pomรกhรก nรกm takรฉ udrลพovat dobrรฝ zdravotnรญ stav, protoลพe ovlivลˆuje ฤinnost vลกech orgรกnลฏ a systรฉmลฏ tฤ›la.

A koneฤnฤ›, duch nรกs vede k tomu, abychom ฤinili ta nejlepลกรญ rozhodnutรญ, a povzbuzuje nรกs, abychom pokraฤovali, kdyลพ jsou vฤ›ci obtรญลพnรฉ. Pomรกhรก nรกm bรฝt lepลกรญmi lidmi a dosahovat naลกich cรญlลฏ.

Proฤ filozofie oznaฤuje ducha jako nฤ›co nehmotnรฉho?

Filosofie oznaฤuje ducha jako nฤ›co nehmotnรฉho, โ€‹โ€‹protoลพe duch je naลกรญ ฤรกstรญ, kterou nelze mฤ›ล™it ani vnรญmat smysly. Duch je to, co nรกm umoลพลˆuje bรฝt vฤ›domi, myslet a cรญtit. Je to naลกe ฤรกst, kterรก z nรกs dฤ›lรก lidi.

Jak mลฏลพeme kultivovat filozofickรฉho ducha v naลกem kaลพdodennรญm ลพivotฤ›?

Filosofickรฉho ducha lze kultivovat studiem filozofie, ale lze jej takรฉ pฤ›stovat reflexรญ a dialogem o zรกkladnรญch otรกzkรกch lidskรฉ existence. V naลกem kaลพdodennรญm ลพivotฤ› mลฏลพeme kultivovat filozofickรฉho ducha tรญm, ลพe se budeme ptรกt sami sebe, na ฤem nรกm skuteฤnฤ› zรกleลพรญ, a budeme hledat odpovฤ›di na otรกzky jako: co je dobro a co zlo? odkud pochรกzรญme a kam jdeme? Co je to lรกska a co pro nรกs znamenรก?

Zanechat komentรกล™