
Atmosféra je plynná vrstva, která obklopuje planetu nebo jiné nebeské těleso. Na Zemi se atmosféra skládá převážně z dusíku a kyslíku a má hmotnost asi 5,15×10^18 kg, což představuje 0,0001 % celkové hmotnosti Země. Zemská atmosféra je rozdělena do pěti hlavních vrstev: troposféra, stratosféra, mezosféra, ionosféra a exosféra.
Slovo „atmosféra“ pochází ze starořeckého ἀτμός (atmos), což znamená „pára“ nebo „kouř“, a σφαῖρα (sphaira), což znamená „koule“. Termín byl vytvořen Democritus v 160. století před naším letopočtem. C. k popisu koule kouře, která obklopovala Zemi. Atmosféra je směs plynů, která se rozprostírá po celé Zemi až do výšky asi XNUMX km, ačkoli většina plynů je soustředěna v nejnižší vrstvě atmosféry, nazývané troposféra.
Zemská atmosféra se vytvořila více než 4,6 miliardy let od uvolnění sopečných plynů a úniku metanu z raného oceánu. Plyny, které tvoří atmosféru, byly upraveny procesem fotosyntézy, který produkoval vzdušný kyslík. Atmosféra chrání živé věci na Zemi před poškozením způsobeným ultrafialovými paprsky Slunce a zadržuje sluneční teplo, což umožňuje život na naší planetě.
Atmosféru Země tvoří hlavně dusík (78 %), kyslík (21 %) a argon (0,9 %). Mezi další plyny přítomné v atmosféře v menším množství patří oxid uhličitý, vodní pára, metan, ozón a okysličený dusík. Chemické složení atmosféry se mění v závislosti na nadmořské výšce, je bohatší na kyslík a oxid uhličitý ve spodních vrstvách a chudší na tyto plyny ve vyšších vrstvách.
Zemská atmosféra je rozdělena do pěti hlavních vrstev: troposféra, stratosféra, mezosféra, ionosféra a exosféra. Troposféra je nejnižší vrstvou atmosféry a žije v ní většina lidí a dalších organismů. Teplota v této vrstvě klesá s nadmořskou výškou, protože je vystavena slunečním paprskům. Stratosféra se nachází nad troposférou a je o něco chladnější. Mezosféra se nachází ve výšce mezi 50 km a 85 km a je ještě chladnější než spodní vrstvy. Ionosféra je tvořena elektronicky nabitými ionty a nachází se mezi 85 km a 1 000 km nadmořské výšky. Exosféra je nejvyšší vrstvou zemské atmosféry a sahá až do výšky asi 10 000 km.
Atmosféra
https://www.youtube.com/watch?v=JZEb-cdUhzc
Etymologie «BOHA» ⛪ a jeho vztah s θεός, Διός, DEUS ?️ #SpanishEtymology
https://www.youtube.com/watch?v=RB8uvi3oIcA
Co znamená atmosféra etymologicky?
Atmosféra je vrstva plynu, která obklopuje Zemi. Jeho název pochází ze starořeckého atmos, což znamená „pára“ nebo „mlha“. Atmosféra chrání Zemi před ultrafialovým zářením Slunce, reguluje teplotu Země a udržuje vodní páru.
Jaká je atmosféra v biologii?
Atmosféru lze definovat jako plynnou vrstvu, která obklopuje Zemi a je v kontaktu s živými bytostmi. V biologii je atmosféra nezbytná pro život na Zemi, protože poskytuje kyslík, který potřebujeme k dýchání, a také další plyny životně důležité pro lidské zdraví.
Jaká je ukázková atmosféra?
Atmosféra je vrstva plynu, která obklopuje Zemi. Atmosféra chrání živé bytosti před ultrafialovými paprsky slunce, reguluje teplotu Země a je nezbytná pro existenci vody na planetě.
Kdo vymyslel pojem atmosféra?
Termín atmosféra zavedl Antoine Lavoisier v roce 1775.
Jaký je původ slova „atmosféra“?
Slovo atmosféra pochází ze starověké řečtiny a znamená „pára“ nebo „kouř“. Poprvé byl použit k popisu vrstvy plynů, která obklopuje Zemi.
Co znamená „atmosféra“ etymologicky?
Atmosféra etymologicky znamená „mlhu“ nebo „páru“. Slovo atmosféra pochází ze starořeckého atmos, což znamená „pára“ nebo „mlha“, a sfera, což znamená „koule“. V dávných dobách se předpokládalo, že Země je obklopena koulí páry.
Proč se slovo „atmosféra“ používá k označení vzduchu obklopujícího Zemi?
Slovo atmosféra pochází z řečtiny a znamená „pára“. Atmosféra je soubor plynů, které obklopují Zemi a které jsou v plynném skupenství. Atmosféra Země je tvořena převážně dusíkem a kyslíkem. Atmosféra chrání Zemi před ultrafialovým zářením Slunce a udržuje teplotu planety v rozmezí obyvatelném pro živé bytosti.
Jak atmosféra ovlivňuje klima Země?
Atmosféra je vrstva plynu, která obklopuje Zemi a má obrovský vliv na klima naší planety. Atmosféra udržuje sluneční teplo na Zemi a chrání naši planetu před škodlivým zářením. Reguluje také množství vody ve vzduchu, která je životně důležitá pro klima.