Pojem existence ve filozofii.

Existence je filozofickรฝ koncept, kterรฝ odkazuje na povahu reality a zpลฏsob, jakรฝm se vztahuje k lidskรฝm bytostem. Obecnฤ› lze ล™รญci, ลพe existence je to, co existuje nebo co je skuteฤnรฉ. To znamenรก, ลพe vลกe, co existuje, mรก svou vlastnรญ existenci, nezรกvislou na lidskรฉ mysli.

Existence je velmi ลกirokรฝ pojem a lze jej chรกpat mnoha rลฏznรฝmi zpลฏsoby. Nฤ›kteล™รญ filozofovรฉ tvrdili, ลพe existence je prostฤ› to, co je pozorovatelnรฉ nebo co mลฏลพe bรฝt vnรญmรกno smysly. Jinรญ tvrdili, ลพe existence je to, co je nutnรฉ, nebo to, co mรก pล™รญฤinu.

Pล™estoลพe je pojem existence velmi starรฝ, byl to ล™eckรฝ filozof Aristoteles, kdo jej vรฝslovnฤ› zavedl do zรกpadnรญ filozofie. Aristoteles tvrdil, ลพe vลกechny ลพivรฉ bytosti majรญ svou vlastnรญ podstatu nebo povahu, nezรกvislou na lidskรฉ mysli. Tato esence je to, co dฤ›lรก kaลพdou bytost tรญm, ฤรญm je, a odliลกuje ji od vลกech ostatnรญch bytostรญ.

Nฤ›meckรฝ filozof Immanuel Kant takรฉ vyvinul dลฏleลพitรฝ koncept existence. Kant tvrdil, ลพe existenci nelze pochopit lidskรฝm rozumem, ale lze ji vnรญmat pouze smysly. Podle Kanta je existence nฤ›co transcendentรกlnรญho, tedy nฤ›co, co je mimo lidskou zkuลกenost.

Ve 20. stoletรญ francouzskรฝ filozof Jean-Paul Sartre vyvinul teorii existence znรกmou jako existencialismus. Sartre tvrdil, ลพe existence pล™edchรกzรญ esenci, coลพ znamenรก, ลพe lidskรก bytost nemรก pevnou povahu nebo pล™edem urฤenรฝ osud. Mรญsto toho je lidskรก bytost svobodnรก a odpovฤ›dnรก za svou vlastnรญ existenci.

Koncept existence byl pล™edmฤ›tem intenzivnรญch debat v celรฉ historii filozofie. Zลฏstรกvรก vลกak รบstล™ednรญm tรฉmatem souฤasnรฉ filozofie, protoลพe nรกm pomรกhรก lรฉpe porozumฤ›t naลกรญ vlastnรญ pล™irozenosti a naลกemu mรญstu ve svฤ›tฤ›.

Existencialismus, existence.//Filozofie a ฤlovฤ›k.

https://www.youtube.com/watch?v=s383mX85f1U

Jakรฝ je smysl ลพivota?

https://www.youtube.com/watch?v=yKaJh6HgA6I

Co ล™รญkajรญ filozofovรฉ o existenci?

Na tuto otรกzku neexistuje jedinรก odpovฤ›ฤ, protoลพe filozofovรฉ majรญ ลกirokou ลกkรกlu nรกzorลฏ na povahu existence. Nฤ›kteล™รญ filozofovรฉ, jako Parmenides a Platรณn, tvrdรญ, ลพe vลกe, co existuje, mรก trvalou, nemฤ›nnou povahu. Jinรญ, jako Aristoteles a stoici, tvrdรญ, ลพe zmฤ›na je nedรญlnou souฤรกstรญ existence. Nฤ›kteล™รญ filozofovรฉ, takovรฝ jako Descartes, argumentovat, ลพe existence je prostฤ› zรกleลพitost bytรญ vฤ›domรฉho si sebe, zatรญmco jinรญ, takovรฝ jako Spinoza, argumentovat, ลพe existence je vlastnost boha. Nakonec na tuto otรกzku neexistuje jedinรก odpovฤ›ฤ, protoลพe jde o filozofickou spekulaci.

Co znamenรก existence?

Existence znamenรก ลพivot ฤlovฤ›ka nebo vฤ›ci. Mลฏลพe takรฉ odkazovat na realitu nฤ›ฤeho, to znamenรก, ลพe nฤ›co existuje. Mลฏลพeme napล™รญklad ล™รญci, ลพe existence Boha je tajemstvรญm, coลพ znamenรก, ลพe nevรญme, zda Bลฏh skuteฤnฤ› existuje nebo ne. Jinรฝmi slovy, mลฏลพeme ล™รญci, ลพe nฤ›co existuje, pokud je to ลพivรฉ nebo skuteฤnรฉ.

Co je existence a jak souvisรญ s filozofiรญ?

Existence je slovo pouลพรญvanรฉ ve filozofii k oznaฤenรญ stavu bytรญ objektu nebo subjektu. Jinรฝmi slovy, existence je to, co dฤ›lรก objekt skuteฤnรฝm. Napล™รญklad, pokud existuje osoba, pak je tato osoba skuteฤnรก. Pokud objekt neexistuje, pak je tento objekt neskuteฤnรฝ.

Existence je dลฏleลพitรฝ pojem ve filozofii, protoลพe mnoho filozofลฏ vฤ›ล™รญ, ลพe existence je jedinรก vฤ›c, na kterรฉ zรกleลพรญ. To znamenรก, ลพe pokud vฤ›c neexistuje, pak nemรก ลพรกdnou hodnotu. Pro tyto filozofy je existence jedinรก vฤ›c, kterรก je skuteฤnรก, a vลกechno ostatnรญ je neskuteฤnรฉ.

Jinรญ filozofovรฉ vฤ›ล™รญ, ลพe existence nenรญ jedinรก vฤ›c, na kterรฉ zรกleลพรญ. Tito filozofovรฉ vฤ›ล™รญ, ลพe existence je dลฏleลพitรก, ale ลพe existujรญ i โ€‹โ€‹jinรฉ vฤ›ci, kterรฉ jsou dลฏleลพitรฉ, jako lรกska, spravedlnost, pravda atd. Tito filozofovรฉ vฤ›ล™รญ, ลพe existence je dลฏleลพitou souฤรกstรญ reality, ale nenรญ to jedinรก ฤรกst.

Co skuteฤnฤ› existuje?

Podle zรกpadnรญ filozofie to, co skuteฤnฤ› existuje, jsou fyzickรฉ pล™edmฤ›ty, ty, kterรฉ mลฏลพeme vnรญmat naลกimi smysly. To znamenรก, ลพe objekty, kterรฉ existujรญ ve fyzickรฉm svฤ›tฤ›, jsou jedinรฉ, kterรฉ skuteฤnฤ› existujรญ, zatรญmco vลกe ostatnรญ, jako jsou nรกpady, koncepty a myลกlenky, existuje pouze v naลกich myslรญch.

Existujรญ vฤ›ci nezรกvisle na nรกs, nebo jsou produktem naลกรญ mysli?

Existence vฤ›cรญ nezรกvisle na nรกs je otรกzkou filozofickรฝch debat, o kterรฝch se diskutuje po staletรญ. Jednรญm z hlavnรญch dลฏvodลฏ, proฤ je tato otรกzka tak kontroverznรญ, je to, ลพe je obtรญลพnรฉ, ne-li nemoลพnรฉ, stanovit v tรฉto vฤ›ci absolutnรญ pravdu. Jinรฝmi slovy, nemลฏลพeme s jistotou vฤ›dฤ›t, zda vฤ›ci existujรญ nebo neexistujรญ nezรกvisle na nรกs, protoลพe nemลฏลพeme vidฤ›t svฤ›t ze zcela objektivnรญ perspektivy. I kdyลพ si vลกak nemลฏลพeme bรฝt jisti absolutnรญ pravdou v tรฉto vฤ›ci, mลฏลพeme o nรญ dospฤ›t k pravdฤ›podobnรฉmu zรกvฤ›ru analรฝzou rลฏznรฝch argumentลฏ.

Argumentem pro existenci vฤ›cรญ nezรกvisle na nรกs je ontologickรฝ argument Renรฉho Descarta. Tento argument je zaloลพen na myลกlence, ลพe pokud o nฤ›ฤem pล™emรฝลกlรญme, pak to musรญ existovat. Jinรฝmi slovy, dokรกลพeme-li si nฤ›co pล™edstavit v naลกรญ mysli, pak to dokazuje, ลพe vฤ›c, o kterรฉ pล™emรฝลกlรญme, skuteฤnฤ› existuje. Je tomu tak proto, ลพe podle Descarta je existence nezbytnou vlastnostรญ vลกeho, co existuje v naลกรญ mysli. Pokud si tedy nฤ›co dokรกลพeme pล™edstavit, pak to dokazuje, ลพe to existuje nezรกvisle na nรกs.

S Descartovรฝm ontologickรฝm argumentem je vลกak problรฉm, a to ten, ลพe si nemลฏลพeme bรฝt jisti, ลพe vลกe, co existuje v naลกรญ mysli, skuteฤnฤ› existuje. Mลฏลพeme si napล™รญklad pล™edstavit jednoroลพce, ale to neznamenรก, ลพe jednoroลพci skuteฤnฤ› existujรญ. Ve skuteฤnosti se vฤ›tลกina lidรญ pravdฤ›podobnฤ› shodne na tom, ลพe jednoroลพci jsou vรฝplodem naลกรญ fantazie a ve skuteฤnosti neexistujรญ. Aฤkoli tedy Descartลฏv ontologickรฝ argument mลฏลพe bรฝt v nฤ›kterรฝch pล™รญpadech platnรฝ, nenรญ ve vลกech pล™รญpadech argumentem rozhodujรญcรญm.

Dalลกรญm argumentem, kterรฝ by mohl bรฝt pouลพit k pokusu prokรกzat existenci vฤ›cรญ nezรกvisle na nรกs, je argument z kauzality. Tento argument je zaloลพen na myลกlence, ลพe vลกechny vฤ›ci, kterรฉ existujรญ, majรญ pล™รญฤinu. To znamenรก, ลพe nic nemลฏลพe existovat bez dลฏvodu nebo vysvฤ›tlenรญ. Pokud tedy dokรกลพeme, ลพe nฤ›co existuje, pak to dokazuje, ลพe to existuje nezรกvisle na nรกs.

I tento argument mรก vลกak problรฉm, a to ten, ลพe si nemลฏลพeme bรฝt jisti, ลพe vลกechny vฤ›ci, kterรฉ existujรญ, majรญ skuteฤnฤ› pล™รญฤinu. Napล™รญklad teorie velkรฉho tล™esku ล™รญkรก, ลพe vesmรญr vznikl z velkรฉ exploze. Pokud je to pravda, pak vesmรญr nemฤ›l pล™รญฤinu, protoลพe byl vรฝsledkem nรกhodnรฉ udรกlosti. Aฤkoli tedy argument kauzality mลฏลพe bรฝt v nฤ›kterรฝch pล™รญpadech platnรฝ, nejednรก se ve vลกech pล™รญpadech o nezvratnรฝ argument.

Zรกvฤ›rem, i kdyลพ si nemลฏลพeme bรฝt jisti absolutnรญ pravdou v tรฉto vฤ›ci, mลฏลพeme o nรญ dospฤ›t k pravdฤ›podobnรฉmu zรกvฤ›ru analรฝzou rลฏznรฝch argumentลฏ.

Proฤ existuje svฤ›t a ne nic?

Existuje nฤ›kolik teoriรญ o tom, proฤ existuje svฤ›t a ne nic. Prvnรญ z nich je takzvanรก teorie velkรฉho tล™esku, kterรก vysvฤ›tluje, ลพe vลกe, co ve vesmรญru existuje, vzniklo z velkรฉ exploze, ke kterรฉ doลกlo pล™ibliลพnฤ› pล™ed 13.800 miliardami let. Podle tรฉto teorie byla v tรฉ dobฤ› veลกkerรก hmota a energie, kterรก existovala ve vesmรญru, soustล™edฤ›na do velmi malรฉho bodu a potรฉ se rychle rozpรญnala do vลกech smฤ›rลฏ. Dalลกรญ moลพnou teoriรญ je teorie boลพskรฉho stvoล™enรญ, kterรก tvrdรญ, ลพe svฤ›t byl stvoล™en bohem nebo bohy. Toto je pravdฤ›podobnฤ› nejstarลกรญ vysvฤ›tlenรญ, proฤ svฤ›t existuje, a pล™estoลพe v nฤ›j mnoho lidรญ vฤ›ล™รญ, nebylo to dosud vฤ›decky prokรกzรกno.

Jak si mลฏลพeme bรฝt jisti, ลพe nฤ›co existuje?

Jednรญm ze zpลฏsobลฏ, jak si bรฝt jistรฝ, ลพe nฤ›co existuje, je pล™รญmรก zkuลกenost. Pokud napล™รญklad vidรญme stลฏl, mลฏลพeme si bรฝt jisti, ลพe existuje, protoลพe ho vidรญme a dotรฝkรกme se ho. Dalลกรญm zpลฏsobem, jak si bรฝt jistรฝ, ลพe nฤ›co existuje, je empirickรฝ dลฏkaz, tedy pouลพitรญ smyslลฏ k pozorovรกnรญ svฤ›ta.

Zanechat komentรกล™