Existence je filozofickรฝ koncept, kterรฝ odkazuje na povahu reality a zpลฏsob, jakรฝm se vztahuje k lidskรฝm bytostem. Obecnฤ lze ลรญci, ลพe existence je to, co existuje nebo co je skuteฤnรฉ. To znamenรก, ลพe vลกe, co existuje, mรก svou vlastnรญ existenci, nezรกvislou na lidskรฉ mysli.
Existence je velmi ลกirokรฝ pojem a lze jej chรกpat mnoha rลฏznรฝmi zpลฏsoby. Nฤkteลรญ filozofovรฉ tvrdili, ลพe existence je prostฤ to, co je pozorovatelnรฉ nebo co mลฏลพe bรฝt vnรญmรกno smysly. Jinรญ tvrdili, ลพe existence je to, co je nutnรฉ, nebo to, co mรก pลรญฤinu.
Pลestoลพe je pojem existence velmi starรฝ, byl to ลeckรฝ filozof Aristoteles, kdo jej vรฝslovnฤ zavedl do zรกpadnรญ filozofie. Aristoteles tvrdil, ลพe vลกechny ลพivรฉ bytosti majรญ svou vlastnรญ podstatu nebo povahu, nezรกvislou na lidskรฉ mysli. Tato esence je to, co dฤlรก kaลพdou bytost tรญm, ฤรญm je, a odliลกuje ji od vลกech ostatnรญch bytostรญ.
Nฤmeckรฝ filozof Immanuel Kant takรฉ vyvinul dลฏleลพitรฝ koncept existence. Kant tvrdil, ลพe existenci nelze pochopit lidskรฝm rozumem, ale lze ji vnรญmat pouze smysly. Podle Kanta je existence nฤco transcendentรกlnรญho, tedy nฤco, co je mimo lidskou zkuลกenost.
Ve 20. stoletรญ francouzskรฝ filozof Jean-Paul Sartre vyvinul teorii existence znรกmou jako existencialismus. Sartre tvrdil, ลพe existence pลedchรกzรญ esenci, coลพ znamenรก, ลพe lidskรก bytost nemรก pevnou povahu nebo pลedem urฤenรฝ osud. Mรญsto toho je lidskรก bytost svobodnรก a odpovฤdnรก za svou vlastnรญ existenci.
Koncept existence byl pลedmฤtem intenzivnรญch debat v celรฉ historii filozofie. Zลฏstรกvรก vลกak รบstลednรญm tรฉmatem souฤasnรฉ filozofie, protoลพe nรกm pomรกhรก lรฉpe porozumฤt naลกรญ vlastnรญ pลirozenosti a naลกemu mรญstu ve svฤtฤ.
Existencialismus, existence.//Filozofie a ฤlovฤk.
https://www.youtube.com/watch?v=s383mX85f1U
Jakรฝ je smysl ลพivota?
https://www.youtube.com/watch?v=yKaJh6HgA6I
Co ลรญkajรญ filozofovรฉ o existenci?
Na tuto otรกzku neexistuje jedinรก odpovฤฤ, protoลพe filozofovรฉ majรญ ลกirokou ลกkรกlu nรกzorลฏ na povahu existence. Nฤkteลรญ filozofovรฉ, jako Parmenides a Platรณn, tvrdรญ, ลพe vลกe, co existuje, mรก trvalou, nemฤnnou povahu. Jinรญ, jako Aristoteles a stoici, tvrdรญ, ลพe zmฤna je nedรญlnou souฤรกstรญ existence. Nฤkteลรญ filozofovรฉ, takovรฝ jako Descartes, argumentovat, ลพe existence je prostฤ zรกleลพitost bytรญ vฤdomรฉho si sebe, zatรญmco jinรญ, takovรฝ jako Spinoza, argumentovat, ลพe existence je vlastnost boha. Nakonec na tuto otรกzku neexistuje jedinรก odpovฤฤ, protoลพe jde o filozofickou spekulaci.
Co znamenรก existence?
Existence znamenรก ลพivot ฤlovฤka nebo vฤci. Mลฏลพe takรฉ odkazovat na realitu nฤฤeho, to znamenรก, ลพe nฤco existuje. Mลฏลพeme napลรญklad ลรญci, ลพe existence Boha je tajemstvรญm, coลพ znamenรก, ลพe nevรญme, zda Bลฏh skuteฤnฤ existuje nebo ne. Jinรฝmi slovy, mลฏลพeme ลรญci, ลพe nฤco existuje, pokud je to ลพivรฉ nebo skuteฤnรฉ.
Co je existence a jak souvisรญ s filozofiรญ?
Existence je slovo pouลพรญvanรฉ ve filozofii k oznaฤenรญ stavu bytรญ objektu nebo subjektu. Jinรฝmi slovy, existence je to, co dฤlรก objekt skuteฤnรฝm. Napลรญklad, pokud existuje osoba, pak je tato osoba skuteฤnรก. Pokud objekt neexistuje, pak je tento objekt neskuteฤnรฝ.
Existence je dลฏleลพitรฝ pojem ve filozofii, protoลพe mnoho filozofลฏ vฤลรญ, ลพe existence je jedinรก vฤc, na kterรฉ zรกleลพรญ. To znamenรก, ลพe pokud vฤc neexistuje, pak nemรก ลพรกdnou hodnotu. Pro tyto filozofy je existence jedinรก vฤc, kterรก je skuteฤnรก, a vลกechno ostatnรญ je neskuteฤnรฉ.
Jinรญ filozofovรฉ vฤลรญ, ลพe existence nenรญ jedinรก vฤc, na kterรฉ zรกleลพรญ. Tito filozofovรฉ vฤลรญ, ลพe existence je dลฏleลพitรก, ale ลพe existujรญ i โโjinรฉ vฤci, kterรฉ jsou dลฏleลพitรฉ, jako lรกska, spravedlnost, pravda atd. Tito filozofovรฉ vฤลรญ, ลพe existence je dลฏleลพitou souฤรกstรญ reality, ale nenรญ to jedinรก ฤรกst.
Co skuteฤnฤ existuje?
Podle zรกpadnรญ filozofie to, co skuteฤnฤ existuje, jsou fyzickรฉ pลedmฤty, ty, kterรฉ mลฏลพeme vnรญmat naลกimi smysly. To znamenรก, ลพe objekty, kterรฉ existujรญ ve fyzickรฉm svฤtฤ, jsou jedinรฉ, kterรฉ skuteฤnฤ existujรญ, zatรญmco vลกe ostatnรญ, jako jsou nรกpady, koncepty a myลกlenky, existuje pouze v naลกich myslรญch.
Existujรญ vฤci nezรกvisle na nรกs, nebo jsou produktem naลกรญ mysli?
Existence vฤcรญ nezรกvisle na nรกs je otรกzkou filozofickรฝch debat, o kterรฝch se diskutuje po staletรญ. Jednรญm z hlavnรญch dลฏvodลฏ, proฤ je tato otรกzka tak kontroverznรญ, je to, ลพe je obtรญลพnรฉ, ne-li nemoลพnรฉ, stanovit v tรฉto vฤci absolutnรญ pravdu. Jinรฝmi slovy, nemลฏลพeme s jistotou vฤdฤt, zda vฤci existujรญ nebo neexistujรญ nezรกvisle na nรกs, protoลพe nemลฏลพeme vidฤt svฤt ze zcela objektivnรญ perspektivy. I kdyลพ si vลกak nemลฏลพeme bรฝt jisti absolutnรญ pravdou v tรฉto vฤci, mลฏลพeme o nรญ dospฤt k pravdฤpodobnรฉmu zรกvฤru analรฝzou rลฏznรฝch argumentลฏ.
Argumentem pro existenci vฤcรญ nezรกvisle na nรกs je ontologickรฝ argument Renรฉho Descarta. Tento argument je zaloลพen na myลกlence, ลพe pokud o nฤฤem pลemรฝลกlรญme, pak to musรญ existovat. Jinรฝmi slovy, dokรกลพeme-li si nฤco pลedstavit v naลกรญ mysli, pak to dokazuje, ลพe vฤc, o kterรฉ pลemรฝลกlรญme, skuteฤnฤ existuje. Je tomu tak proto, ลพe podle Descarta je existence nezbytnou vlastnostรญ vลกeho, co existuje v naลกรญ mysli. Pokud si tedy nฤco dokรกลพeme pลedstavit, pak to dokazuje, ลพe to existuje nezรกvisle na nรกs.
S Descartovรฝm ontologickรฝm argumentem je vลกak problรฉm, a to ten, ลพe si nemลฏลพeme bรฝt jisti, ลพe vลกe, co existuje v naลกรญ mysli, skuteฤnฤ existuje. Mลฏลพeme si napลรญklad pลedstavit jednoroลพce, ale to neznamenรก, ลพe jednoroลพci skuteฤnฤ existujรญ. Ve skuteฤnosti se vฤtลกina lidรญ pravdฤpodobnฤ shodne na tom, ลพe jednoroลพci jsou vรฝplodem naลกรญ fantazie a ve skuteฤnosti neexistujรญ. Aฤkoli tedy Descartลฏv ontologickรฝ argument mลฏลพe bรฝt v nฤkterรฝch pลรญpadech platnรฝ, nenรญ ve vลกech pลรญpadech argumentem rozhodujรญcรญm.
Dalลกรญm argumentem, kterรฝ by mohl bรฝt pouลพit k pokusu prokรกzat existenci vฤcรญ nezรกvisle na nรกs, je argument z kauzality. Tento argument je zaloลพen na myลกlence, ลพe vลกechny vฤci, kterรฉ existujรญ, majรญ pลรญฤinu. To znamenรก, ลพe nic nemลฏลพe existovat bez dลฏvodu nebo vysvฤtlenรญ. Pokud tedy dokรกลพeme, ลพe nฤco existuje, pak to dokazuje, ลพe to existuje nezรกvisle na nรกs.
I tento argument mรก vลกak problรฉm, a to ten, ลพe si nemลฏลพeme bรฝt jisti, ลพe vลกechny vฤci, kterรฉ existujรญ, majรญ skuteฤnฤ pลรญฤinu. Napลรญklad teorie velkรฉho tลesku ลรญkรก, ลพe vesmรญr vznikl z velkรฉ exploze. Pokud je to pravda, pak vesmรญr nemฤl pลรญฤinu, protoลพe byl vรฝsledkem nรกhodnรฉ udรกlosti. Aฤkoli tedy argument kauzality mลฏลพe bรฝt v nฤkterรฝch pลรญpadech platnรฝ, nejednรก se ve vลกech pลรญpadech o nezvratnรฝ argument.
Zรกvฤrem, i kdyลพ si nemลฏลพeme bรฝt jisti absolutnรญ pravdou v tรฉto vฤci, mลฏลพeme o nรญ dospฤt k pravdฤpodobnรฉmu zรกvฤru analรฝzou rลฏznรฝch argumentลฏ.
Proฤ existuje svฤt a ne nic?
Existuje nฤkolik teoriรญ o tom, proฤ existuje svฤt a ne nic. Prvnรญ z nich je takzvanรก teorie velkรฉho tลesku, kterรก vysvฤtluje, ลพe vลกe, co ve vesmรญru existuje, vzniklo z velkรฉ exploze, ke kterรฉ doลกlo pลibliลพnฤ pลed 13.800 miliardami let. Podle tรฉto teorie byla v tรฉ dobฤ veลกkerรก hmota a energie, kterรก existovala ve vesmรญru, soustลedฤna do velmi malรฉho bodu a potรฉ se rychle rozpรญnala do vลกech smฤrลฏ. Dalลกรญ moลพnou teoriรญ je teorie boลพskรฉho stvoลenรญ, kterรก tvrdรญ, ลพe svฤt byl stvoลen bohem nebo bohy. Toto je pravdฤpodobnฤ nejstarลกรญ vysvฤtlenรญ, proฤ svฤt existuje, a pลestoลพe v nฤj mnoho lidรญ vฤลรญ, nebylo to dosud vฤdecky prokรกzรกno.
Jak si mลฏลพeme bรฝt jisti, ลพe nฤco existuje?
Jednรญm ze zpลฏsobลฏ, jak si bรฝt jistรฝ, ลพe nฤco existuje, je pลรญmรก zkuลกenost. Pokud napลรญklad vidรญme stลฏl, mลฏลพeme si bรฝt jisti, ลพe existuje, protoลพe ho vidรญme a dotรฝkรกme se ho. Dalลกรญm zpลฏsobem, jak si bรฝt jistรฝ, ลพe nฤco existuje, je empirickรฝ dลฏkaz, tedy pouลพitรญ smyslลฏ k pozorovรกnรญ svฤta.