Vědění je jedním z nejzákladnějších pojmů ve filozofii, a přesto jedním z nejobtížněji definovatelných. Obecně lze říci, že vědění je vztah mezi subjektem (tím, kdo ví) a objektem (to, co je známo). Ale tato definice nechává mnoho otázek nezodpovězených: jaký vztah musí existovat mezi subjektem a objektem, abychom mohli mluvit o poznání? Jak poznáme, jestli je něco pravda nebo ne? Jakou roli hraje ve vědění zkušenost a rozum?
V průběhu historie se na tyto otázky pokoušelo odpovědět mnoho filozofů. Dále se podíváme na některé z hlavních teorií poznání podle nejvýznamnějších autorů.
Platón: Vědění je kopií reality
Pro Platóna je poznání kopií reality. To znamená, že když vidíme předmět (například jablko), to, co vidíme, je nedokonalá kopie skutečného jablka. Skutečné jablko je neměnný a věčný objekt, který existuje ve světě idejí. Znalosti jsou tedy korespondence mezi nedokonalou kopií (jablko, které vidíme) a skutečným předmětem (věčné jablko).
Aristoteles: Poznání je akt vnímání pravdy
Pro Aristotela je poznání aktem vnímání pravdy. To znamená, že když vidíme předmět, to, co děláme, je vnímání jeho pravdy. Aristoteles rozlišoval dva druhy pravdy: faktickou pravdu (např. jablko je kulaté) a formální pravdu (např. jablko je jablko). Pro Aristotela poznání vyžaduje oba typy pravdy: pokud vnímáme pouze faktickou pravdu, máme pouze názor; Pokud vnímáme pouze formální pravdu, máme pouze soudnost. Teprve když vnímáme obě pravdy, můžeme mluvit o poznání.
Descartes: Poznání je akt rozumu
Pro Descarta je poznání aktem rozumu. To znamená, že když vidíme předmět, to, co děláme, používáme svůj rozum k vyvození jeho existence. Podle Descarta je rozum neomylný, takže pokud správně usuzujeme na existenci předmětu, můžeme si být jisti, že existuje. Descartes však rozpoznal, že někdy se můžeme ve svých úsudcích mýlit. Proto pro Descarta poznání vyžaduje nejen rozum, ale i jistotu. Něčím si můžeme být jisti pouze tehdy, pokud to správně usuzujeme prostřednictvím našeho rozumu.
Hume: Vědění je víra založená na zkušenosti
Pro Humea jsou znalosti víra založená na zkušenosti. To znamená, že když vidíme předmět, děláme si o něm přesvědčení na základě našich zkušeností. Hume uznal, že naše přesvědčení nejsou vždy pravdivá, ale tvrdil, že jsou pravděpodobnější, pokud jsou založeny na naší zkušenosti. Proto pro Humea znalost vyžaduje nejen víru, ale také zkušenost. Něčím si můžeme být jisti, jen když jsme to přímo zažili.
DEFINICE A TYPY ZNALOSTÍ
https://www.youtube.com/watch?v=tXM9YKdVtqQ
Koncepty podle autorů
https://www.youtube.com/watch?v=m-6_ingO1c8
Kteří autoři mluví o vědění?
Existuje mnoho autorů, kteří diskutují o pojmu poznání. Mezi některé pozoruhodné příklady patří Platón, Aristoteles, René Descartes a John Locke. Každý z těchto myslitelů má jiné představy o tom, co jsou znalosti a jak je lze získat. Například Platón věřil, že poznání je něco, čeho lze dosáhnout rozumem a kontemplací, zatímco Aristoteles si myslel, že poznání je možné získat pozorováním a zkušeností. Descartes skvěle tvrdil, že vědění je něco, co lze odvodit z jasných a zřetelných myšlenek, zatímco Locke věřil, že to bylo něco, co lze získat prostřednictvím smyslového vnímání.
Co jsou znalosti Redalyc?
Redalyc je síť institucionálních úložišť digitálních dokumentů propagovaná Autonomní univerzitou státu Mexiko a Latinskoamerickým institutem vzdělávací komunikace s cílem usnadnit otevřený přístup k vědecké a technické literatuře z Latinské Ameriky a Karibiku.
Co je znalost APA?
Znalosti APA jsou formou poznání založenou na filozofii pragmatismu. Podle pragmatismu je důležitý účinek, který mají naše činy a přesvědčení, nikoli jejich objektivní pravda. Znalosti APA proto nejsou založeny na hledání objektivní pravdy, ale na hledání účinnosti. Pragmatismus vyvinuli američtí filozofové Charles Sanders Peirce, William James a John Dewey.
Co je Kantova teorie poznání?
Kantova teorie poznání je filozofická teorie, která vysvětluje, jak získáváme znalosti. Podle Kanta lidé získávají znalosti prostřednictvím zkušenosti, ale také používají rozum ke zpracování informací, které přijímají prostřednictvím smyslů. Kant tvrdí, že rozum je konečným zdrojem veškerého poznání. Kant také uvádí, že znalosti se dělí na dva typy: a priori a posteriori. Apriorní znalost je znalost, která se získává nezávisle na zkušenosti, zatímco a posteriori znalost je založena na zkušenosti.
Co jsou podle autorů znalosti?
Vědění je podle autorů lidská schopnost, která nám umožňuje porozumět realitě prostřednictvím zkušenosti, studia a reflexe. Je to sociální konstrukce založená na výměně myšlenek a dialogu mezi jednotlivci. Vědění je způsob, jak porozumět světu kolem nás a jednat v něm.
Jaké typy znalostí podle autorů existují?
Podle autorů existují tři typy znalostí. Prvním typem znalostí jsou tiché znalosti, které se týkají typu znalostí, které jsou získávány zkušeností a neformálním učením. Druhým typem znalostí jsou explicitní znalosti, které se týkají typu znalostí, které lze vyjádřit slovně nebo písemně. Třetím a posledním typem znalostí jsou procedurální znalosti, které se týkají typu znalostí, které se získávají prostřednictvím výuky a školení.
Jak lidé podle autorů získávají znalosti?
Lidské bytosti mohou podle autorů získávat znalosti různými způsoby. Prostřednictvím pozorování, studia, zkušeností a uvažování se lidské bytosti mohou učit a chápat svět kolem sebe.
Proč jsou znalosti podle autorů důležité?
Existuje mnoho důvodů, proč jsou znalosti důležité, podle různých autorů. Někteří říkají, že je to důležité, protože nám pomáhá pochopit svět a naše místo v něm. Jiní věří, že vědění je síla a že pochopení světa nám dává větší šanci na to, abychom v něm udělali pozitivní změny. Jiní zase říkají, že vědění je způsob, jak se spojit s ostatními lidmi a vytvořit sdílené porozumění naší společné lidskosti. Ať už je důvod jakýkoli, není pochyb o tom, že znalosti jsou cennou součástí našich životů.