Kompletní průvodce zvládnutím němčiny, který uvidíme níže, se zaměří na jeden z nejdůležitějších aspektů jazyka: slovesa a jejich časování. Naučit se spojovat slovesa v němčině je nezbytné, abyste mohli volně a plynule komunikovat v tomto jazyce. Proto předkládáme tuto příručku určenou jak pro začátečníky, tak pro ty, kteří již mají základní znalosti a chtějí se do problematiky ponořit.
1. Pravidelná a nepravidelná slovesa
V němčině existují dva typy sloves: pravidelná a nepravidelná. Pochopení rozdílu mezi těmito dvěma je klíčem k pochopení toho, jak jsou slovesa konjugována v tomto jazyce.
Pravidelná slovesa jsou ty, které se řídí specifickou strukturou a pravidly v době konjugace. Na druhou stranu, nepravidelná slovesa Jsou to ta, která mají jedinečnou nebo speciální konjugaci a nemusí se nutně řídit stejnými pravidly jako běžná slovesa. Zapamatovat si tyto specifické konjugace vyžaduje zvláštní úsilí.
2. Infinitiv a kořen slovesa
Než se ponoříme do konjugace sloves, je nezbytné zabývat se dvěma základními pojmy německé gramatiky: infinitivem a slovesným kmenem. Infinitiv je základní tvar slovesa, zatímco kořen slovesa je část, která zůstává konstantní při jeho spojování.
Abychom znali kořen slovesa, musíme jednoduše odstranit koncovku „-en“ z infinitivu. Například kořen slovesa „spielen“ (hrát si) by byl „spiel-“.
3. Časování pravidelných sloves v přítomnosti
Časování pravidelných sloves v němčině v přítomném čase je velmi jednoduché. Musíte vzít v úvahu pouze kořen slovesa a přidat následující koncovky v závislosti na předmětu:
- Ich(I)-e
- du(ty)-st
- Er, sie, es (on, ona, to) -t
- Wir (my)-in
- Ihr (vy) -t
- Sie, sie (ty, oni) -in
4. Časování nepravidelných sloves v přítomnosti
V případě nepravidelných sloves je hlavní rozdíl oproti pravidelným v tom, že kořen slovesa se může při spojování měnit. Například v případě slovesa „sehen“ (vidět) se kmen změní z „seh-“ na „sieh-“ pro druhou a třetí osobu jednotného čísla:
- Ich sehe (vidím)
- Du siehst (vidíš)
- Er, sie, es sieht (on, ona, to vidí)
5. Složená minulost
Složený minulý čas je dalším slovesným časem, který je nutné v němčině ovládat, aby bylo možné vyjádřit činy, ke kterým došlo v minulosti. Chcete-li spojit sloveso v minulém složeném stavu, použijte pomocné sloveso „haben“ (mít) nebo „sein“ (být) konjugované v přítomnosti, za nímž následuje minulé příčestí hlavního slovesa.
Německá čísla:
- 1: eins (jedna)
- 2: zwei (dva)
- 3: drei (drey)
- 4: pá (fi:r)
- 5: funf (funf)
- 6: s (s)
- 7: sedm
- 8: acht (ajt)
- 9: neun (noin)
- 10: zehn (tsen)
řiďte se tímto kompletní průvodce německými slovesy Pomůže mít pevný základ pro časování a používání sloves v tomto jazyce. S nasazením, praxí a trpělivostí si osvojíte tuto základní část němčiny a budete schopni plynuleji a plynuleji komunikovat.