Interpunkční znaménko je symbol používaný k označení konce fráze nebo věty. Hlavními interpunkčními znaménky jsou tečka (.), čárka (,), středník (;), dvojtečka (:), otazník (?) a vykřičník (!).
Pro efektivní komunikaci je důležité správné používání interpunkčních znamének. Interpunkční znaménka sdělují čtenáři, jak by se fráze a věty měly číst. Například tečka označuje, že věta skončila a že by se měla přečíst pauza. Čárka značí, že věta neskončila, ale je tam krátká pauza. Dvojtečka označuje, že to, co následuje, je vysvětlení nebo příklad.
Interpunkční znaménka se také používají ke zdůraznění slova nebo fráze. Otazník se používá k kladení otázek a vykřičník k vyjádření silných emocí, jako je hněv nebo překvapení.
I když jsou interpunkční znaménka důležitá, je možné komunikovat i bez nich. Mnoho lidí při psaní textových zpráv nebo e-mailů nepoužívá interpunkční znaménka, ale to neznamená, že nejsou užiteční. Když se naučíte správně používat interpunkční znaménka, pomůže vám to lépe komunikovat s ostatními.
INTERPUNKČNÍ ZNAMENÍ, jejich pravidla a PŘÍKLADY použití
https://www.youtube.com/watch?v=naKxu_QuoXg
Význam interpunkčních znamének
https://www.youtube.com/watch?v=C-dvUxIMdxU
Co znamenají interpunkční znaménka?
Interpunkční znaménka se používají k označení pauzy nebo změny tónu hlasu při čtení textu. Lze je také použít ke změně významu věty nebo ke zdůraznění slova či fráze.
Co jsou interpunkční znaménka a příklady?
Interpunkční znaménka se používají k označení pauzy nebo změny tempa čtení. Některé příklady interpunkčních znamének jsou následující:
Tečka (.): Používá se k označení malé nebo krátké pauzy, například při čtení seznamu. Používá se také k oddělení frází ve větě.
Například: Moje sestra je právnička. Můj bratr je lékař.
Čárka (,): Používá se k označení pauzy o něco delší, než je pauza označená tečkou. Používá se také k oddělení prvků seznamu.
Například: Jdu si koupit vejce, mléko a chleba.
Dvojtečka (:): Používá se k označení ještě delší pauzy, například při představení nového nápadu.
Například: Je něco, co chci, abyste věděli: Velmi tě miluji.
Vykřičník (): Používá se k označení, že věta vyjadřuje silnou emoci, jako je hněv nebo radost.
Například: Nemůžu uvěřit, že jsi to udělal!
Otazník (?): Používá se k označení, že věta je otázka.
Například: Kdy přijedete?
Co je to 14 interpunkčních znamének?
Níže je uvedeno 14 interpunkčních znamének:
1. Období (.)
2. Čárka (,)
3. středník (;)
4. Dvojtečka (:)
5. Otazník (?)
6. Vykřičník (!)
7. Hvězdička (*)
8. Pomlčka (-)
9. Podtržítko (_)
10. Svislý pruh (|)
11. závorka ()
12. Hranatá závorka [] 13. Složené závorky {}
14. Symbol #
Co znamenají interpunkční znaménka?
Interpunkční znaménka slouží k označení rytmu, důrazu a pauzy, které je třeba udělat při mluvení nebo čtení textu. I když každý znak má svůj specifický význam, obecně se všechny používají k oddělení řeči do frází a vět a pomáhají tak čtenáři lépe porozumět sdělení.
Proč se používají interpunkční znaménka?
Interpunkční znaménka se používají k označení přerušení toku řeči. Hlavní interpunkční znaménka jsou tečka, čárka, středník, dvojtečka, tečka následovaná dvojtečkou, vykřičník, otazník a závorky.
Jak by se měla používat interpunkční znaménka?
Interpunkční znaménka se používají k označení pauzy ve čtení nebo ke změně tónu hlasu. Některá interpunkční znaménka také mění význam slov. Například středníky se používají k oddělení vět, zatímco čárky se používají ke spojování vět.
Jaké chyby se při používání interpunkčních znamének dělají?
Nejčastější chyby při používání interpunkčních znamének jsou následující:
1. Středník: Středník je často zaměňován s čárkou, která může zcela změnit význam věty. Středník se používá k oddělení samostatných vět (např. „Rád čtu, ale nerad plavu“).
2. Citáty: Další častou chybou je nesprávné použití uvozovek k označení dialogu. Uvozovky by se měly používat pouze k označení doslovného dialogu, nikoli ke zdůraznění nebo uvozovkám (například „Řekl: ‚Nemůžu tomu uvěřit‘“).
3. Otazníky a vykřičníky: Tyto značky se používají k označení tónu věty, ale často se používají nesprávně. Pokud je například věta otázkou, pak musí končit otazníkem; jde-li o vykřičník, musí končit vykřičníkem.
4. Velká písmena: Velká písmena by se měla používat pouze na začátku věty pro vlastní podstatná jména a názvy. Neměly by být používány ke zdůrazňování nebo křiku.
5. Mezery: Někdy je mezi slovy použito příliš mnoho mezer, což může způsobit, že text vypadá chaoticky a obtížně se čte. Další častou chybou je používání mezer před středníky, což může být pro čtenáře také matoucí.
